Mé oblíbené citáty 26.

18. února 2012 v 12:14 |  Oblíbené citáty
  • V životě se můžeme dopustit mnoha omylů... Až na jeden: ten, který nás zničí. P. Coelho
  • V okamžiku lásky vše trvá navždy a nic víc neexistuje. Jean Paul Eluard
  • I ta nejupřímnější žena skrývá na dně svého srdce nějaké tajemství. Immanuel Kant
  • Ak mladík v dievčati prebudí lásku a potom odíde, je to ako keď umelec opustí v polovici majstrovské dielo.
  • Někdy se vzbudíš. Někdy tě pád zabije. A někdy, když padáš, vzlétneš. Neil Gaiman
  • Dejte muži volnou ruku a on vás s ní začne osahávat. M. Westová
  • Některé knihy mají být ochutnány, jiné spolknuty, a jenom něco málo má být přežvýkáno a stráveno. F. Bacon
  • Umění paměti záleží na umění pozornosti. S. Johnson
  • Snít o čemkoliv, o čem dokážete snít, je krása lidské mysli. Dělat, co chcete dělat, je síla lidské vůle. Věřit sobě, abyste prověřili své limity... To je odvaha uspět. Roman Hampl
  • Po dvou věcech touží pravý muž: po nebezpečí a hře. Proto hledá ženu - nejnebezpečnější hračku. Fridrich Nietzsche
  • Přál bych si, abych mohl pokaždé říkat něco jiného, jenže otázky jsou stále stejné. Robert Smith
  • Láska je ctnost a vášeň zároveň. Milovat však nelze ze ctnosti, ale z vášně. Marcel Proust
Počet komentářů: 1
 

Matka Kuráž a její děti

31. října 2011 v 22:27 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: Bertolt Brecht
Přeložili: Rudolf Vápeník, Ludvík Kundera
Počet stran: 97
Moje hodnocení: 6/10
Ukázka:
I.
Jaro 1624. Vrchní velitel Oxenstjerna verbuje v Dalarně vojáky pro poslké tažení. Markytánka Anna Fierlingová, zvaná Matka Kuráž, ztrácí syna.

Silnice nedaleko města. Na ní stojí kaprál s verbířem a oba mrznou.

VERBÍŘ: Jak tady máš sebrat mančaft? Kaprále, chvílemi bych si nejradši zoufal. Do dvanáctého mám veliteli postavit čtyři prapory a lidi tady jsou tak zlomyslní, že v noci už ani nespím. Když konečně někoho seženu a když přimhouřím obě oči nad tím, že má prsíčka jak vrabec a křečové žíly, a když ho jaksepatří naleju, on podepíše a zbývá už jen zaplatit kořalku, tu třebas přijde, že se mu chce někam; a poněvadž už něco tuším, jdu za ním, a opravdu: je pryč, ztratil se jak veš, když se podrbáš. Tady slovo chlapa nic neplatí, tady nemají ponětí, co je závazek, důvěra a čest. Ztratil jsem víru v člověčenstvo, kaprále.
KAPRÁL: Je znát, že tady už moc dlouho nebyla žádná válka. Kde by se teda měla vzít morálka, ptám se? Mír, to je samý šlendrián; až válka vždycky zjedná pořádek. Za míru všecko roste jako bejlí na pasece, mrhá se lidma i dobytkem, jako by neměli žádnou cenu. Každý žere, na co si vzpomene, chleba si namaže na dva prsty sejrem a navrch plácne ještě flák špeku. Kolik urostlých mládenců a kobyl tamhleto město má, to nikdo neví a žádný to taky nikdá nespočítal. Přišel jsem leckam, do krajů, kde nebyla válka už dobrých sedmdesát let; lidi v nich ještě ani neměli jména a vůbec se neznali.

(str. 9)
Počet komentářů: 1

120 dnů sodomy

24. října 2011 v 23:45 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: Markýz de Sade
Počet stran: 386
Moje hodnocení: 2/10
Ukázka: K těmto účelům bylo dodáváno dvanáct děvčat, protože však v Paříži mnohdy nebyly k mání, mnohé pocházely z venkova. Někdy, při nedostatku jiných žen či dívek, byly k těmto banketům zvány i ženy z pařížského měšťanského stavu, počínaje manželkami subalterních úředníků až po manželky prokurátorů. V Paříži žije čtyři až pět tisíc mladých žen, jejichž manželé nevydělávají tolik, aby uspokojili jejich nároky, a tak se přivydělávají takto. Rády se účastní dobrodružství tohoto druhu. Některé ženy z tého řady se chovaly víc než kouzelně, a ač byly ze sebelepších poměrů, každá se podvolovala přáním pánů.
Třetí banket byl určen nejohyzdnějším a nejšpinavějším kreaturám, které jen bylo možné opatřit. Tato choutka se bude mnohému čtenáři zdát nepochopitelná, avšak je projevem nejvyšší vilnosti válet se ve špíně s takovými osobami. Pánové při tom dosahovali nejvyššího ukojení. Tyto zábvy, v porovnání s dříve konanými, byly daleko ostřeji kořeněné, pikantnější a nebylo opomenuto nic k jejich zpestření. Někdy se během šesti hodin k takovým orgiím shromáždila i stovka starých kurev. Ani jedna z nich neodešla bez jistých poranění, a´t na těle, či na duši. Nebudeme však předbíhat líčení detailů, o nichž se dozvíme později.

(str. 8)
Počet komentářů: 3

Emily Strange: Ztracené dny

10. října 2011 v 23:24 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autoři: Rob Reger, Jessica Grunerová
Ilustrovali: Rob Reger, Buzz Parker
Počet stran: 191
Hodnocení: 6/10
Ukázka: A očima jako korálky. Veliké tmavé mraky ptáků.
Jakeyho papoušek [škoda že jsem se nezeptala, jak se jmenuje...] byl první z ptáků, který doletěl k Attikolovi a Havraně. Zakroužil ve vzduchu asi metr nad Attikolovou hlavou a ten mohutný chlap se jenom vyděšeně přikrčil. Pták vydal strašný papouščí bojový pokřik... a vykadil se mu na košili. Další ptáci letěli těsně za ním a všichni ostatní si jich už taky všimli. Stáli a zírali na nebe S OTEVŘENOU PUSOU... dokud někdo nevykřikl: ,,UTEČTE" a všichni se nerozeběhli, jenomže to už pěkných pár kusů drahého oblečení zničila ptačí hovínka. Já jsem se schovala ve vchodu do La. Š., stála jsem tam se Schneiderem a oba jsme koukali, jak se z Attikola stává jedna velká HROMADA ptačího trusu. Ohromně jsme se bavili.
A zrovna když všichni nejvíc utíkali a ječeli a krčili se a kadili, Havrana ještě jednou naposled oslovila Attikola.
,,Odjeď z tohohle města," řekla, ,,a nikdy se nevracej."

(str. 170)
Počet komentářů: 2

Kočka, která uměla číst pozpátku

21. září 2011 v 20:22 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autorka: Lilian Jackson Braun
Přeložila: Helena Smolaková
Počet stran: 223
Moje hodnocení: 10/10
Ukázka: Jim Qwilleran, jehož jméno bylo po dvě desítky let postrachem tiskařů a redaktorů, přišel na schůzku se šéfredaktorem Daily Fluxion o patnáct minut dřív.
V předpokoji si vzal jedne výtisk ranního vydání a studoval titulní stranu. Přečetl si předpověď počasí (neobvyklé teplo na toto roční období), náklad (472 463) a v latině vytištěné heslo vydavatelství (Fiat Flux).
Přečetl i úvodník o procesu s vrahem a co do důležitosti druhý, dost nafouknutý článek o volebním boji na místo guvernéra, ve kterém našel dvě tiskové chyby. Dověděl se o škrtu doatcí pro Muzeum umění ve výši jednoho milionu dolarů, ale přeskočil podrobnosti. Další příspěvek o kočce, která zůstala uvězněna v okapové rouře, rovněž vynechal. Jinak si přečetl všechno: Výtržník po přestřelce s policií zatčen. Hádka striptérek na Starém městě. Jednání o daních: demokraté nespokojeni - akcie stoupají.
Zpoza prosklených dveří slyšel Qwilleran důvěrně známé zvuky - klapání psacích strojů, rachocení dálnopisů, vyzvánění telefonů.

(str. 5)
Počet komentářů: 1

Pygmalión

4. září 2011 v 23:36 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: George Bernard Shaw
Přeložil: Milan Lukeš
Počet stran: 126
Moje hodnocení: 10/10
Ukázka: Vobrala toho pána o peníze," atd. Květinářka, rozrušená a uzavřená ve shluku lidí, si proklestí cestu ven k Pánovi a křičí jako smyslů zbavená.
KVĚTINÁŘKA: Pane, pane, ať mě neudá! Vy nemáte pojem, jak bysem na to doplatila. Vemou mi vosvědčení a vyženou na ulici, že vobtěžuju pánové. Zničej -
MUŽ SE ZÁPISNÍKEM (vystoupí do popředí, je po její pravici, ostatní se tlačí zaním): Ale, ale, ale! Kdo vám ubližuje, káčo jedna hloupá? Za koho mě máte?
ČUMIL: Nic se neděje, je to ňákej lepší pán, mrkněte mu na perka. (Vysvětluje muži se zápisníkem) Víte, vona vás měla za frňouse.
MUŽ SE ZÁPISNÍKEM (s náhlým zájmem): Co je to frňous?
ČUMIL (neschopen definice): Jak bych vám to řek - zkrátka, takovej frňous, dalo by se říct. Jak by se to jinač řeklo? Takovej fízl, no.
KVĚTINÁŘKA (stále hysterická): Při všeckom, co je mi svatý, ani slovíčkem sem -
MUŽ SE ZÁPISNÍKEM (pánovitě, ale v dobrém): Buďte už zticha§ Vypadám snad na policajta?
KVĚTINÁŘKA (zdaleka si není jistá): Proč ste si teda psal, co sem řekla? Můžu já vědět, že ste si mě psal správně? Koukejte mi vokázat, co ste si vo mně napsal!

(str. 18)
Počet komentářů: 3

Ve stínu lípy

3. září 2011 v 13:49 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: Svatopluk Čech
Rok: 1958
Ilustroval: Ruda Šváb
Počet stran: 125
Moje hodnocení: 5/10
Ukázka:
Posléze dospěli jsme úvalu,
kde stála pustá víska horalů,
již kladše Rusům dlouho marné vzdory,
s cizinou rodné zaměnili hory.
Teď byla spoustou kamení ta ves
a nad ní časem kmenů mladých davy,
křoviny ostanté, vysoké trávy,
kapradí nádherné a bujný vřes
v divokou srostly neprostupnou směs.
Jen sekyrou jsem našel cestu do ní
a ze zřícenin pracně upravil
útulek nám, chlév zmořenému koni.
Pak hranici jsem z klestí sestavil
a s ubitou na cestě drobnou zvěří
chléb černavý nám sloužil za večeři.

(str. VII, 110-111)
Počet komentářů: 1

Obrana Sókrata

2. září 2011 v 10:20 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: Platón
Přeložil: František Novotný
Počet stran: 30
Moje hodnocení: 10/10
Ukázka: Mně by věru nic neuškodí ani Melétos ani Anytos - vždyť by ani nemohli - neboť božský řád, jak se domnívám, nedopouští, aby lepší muž trpěl škodu od horšího. Žalobce by ovšem mohl způsobit, že bych byl usmrcen nebo vyhnán z obce nebo potrestán ztrátou občanských práv; o těchto věcech se snad ten člověk, a patrně i leckdo jiný, domnívá, že to jsou veliká zla, ale já ne, nýbrž mnohem více pokládám za zlo dělat, co tento zde nyní dělá, usilovat o nespravedlivé usmrcení člověka. Nyní tedy, občané athénští, jsem toho dalek, abych se hájil ve svém vlastním zájmu, jak by se někdo domníval, nýbrž dělám to ve vašem zájmu, abyste se mým odsouzením nějak neprohřešili na daru od boha vám daném. Neboť jestliže mě usmrtíte, nesnadno naleznete jiného takového, který by z božího příkazu na obci takřka seděl - i když to je snad trochu směšný výraz - jako na koni sice velikém a ušlechtilém, který je však pro svou velikost poněkud nehybný a potřebuje, aby byl pobízen od nějakého střečka.

(str. 59)
Počet komentářů: 3

...ideální muž/žena

1. září 2011 v 22:34 |  Vaše názory na...
...
Počet komentářů: 3

Spalovač mrtvol

1. září 2011 v 13:03 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: Ladislav Fuks
Počet stran: 137
Moje hodnocení: 7/10
Ukázka: V sobotu odpoledne toho týdne, kdy nad Varšavou zavlál hákový kříž a říšská branná moc postupovala dále na východ, oblékl si pak Karl Kopfrkingl nové černé vysoké boty a zelený klopený klobouk se šňůrou a pérem, který si koupil teprve nedávno u německého kloboučníka Na Můstku, dal do kapsy saka malé hezké kleštičky a šel ukázat Milimu krematorium, bylo to možné, v sobotu odpoledne se již nespalovalo. Venku bylo krásně. Před domem potkali Jana Bettelheima a Vojtěcha Prachaře. Stáli tam opřeni o zeď a hleděli na parkující auta. Kývli na Miliho a ptali se, kam jde. Pan Kopfrkingl se zastavil, přívětivě se usmál a řekl, že na procházku. Mili hleděl na oba chlapce a ti na něho, jako by v duchu kuli nějaké plány, a pan Kopfrkingl řekl: ,,Musíte k nám, hoši, zase někdy přijít. Už jste u nás dlouho nebyli. Jen nesmíte, když jste venku, chodit příliš daleko. Želbohu, na toulky není dnes doba."

(str. 126)
Počet komentářů: 4

Nadoraz

31. srpna 2011 v 15:49 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autoři: Victor Bockris, Gerard Malanga
Přeložil: Josef Rauvolf
Počet stran: 214
Moje hodnocení: 9/10
Ukázka:
All Tomorrow´s Parties, Andyho nejoblíbenější písnička Velvetů, také napsal Lou pro Nico.

Druhá strana:
Heroin
Morrison: Heroin je taky nádherná věc, možná Reedova nejlepší; kromě toho je pravdivá. Je to snadné nacházet nějaké mylné racionální vysvětlení písničky, co se vám líbí. Nesmíme pouštět ze zřetele, že když Reed zpívá, idealizuje heroin pouze pro ty, co chtějí zemřít. Zvlášť v New Yorku ale došlo díky jeho kultu osobnosti ke skutečnému průšvihu - rockoví fanoušci začali brát heroin, protože si mysleli, že ho Lou bere taky. Zapomínali, že postava v té písni nemusí být nutně Lou Reed.
Reed: Já nic neobhajuju. Všechno se to stalo hned na začátku. Prostě jsme měli na jednom albu Heroin, I´m Waiting For The Man a Venus In Furs, a to pak udalo celý tón. Stejně tak jsme tam ale měli Sunday Morning, který bylo moc hezký, a I´ll Be Your Mirror. Všichni ale stejně ulítávali na těch druhých věcech.

There She Goes Again je tvrdá skladba o tvrdé holce.

(str. 111)
Počet komentářů: 1

Už zase skáču přes Merde!

30. srpna 2011 v 13:14 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: Stephen Clarke
Přeložil: Richard Podaný
Ilustroval: Jakub Požár
Počet stran: 289
Moje hodnocení: 10/10
Ukázka: ,,Sakra, musím jít. Jde šéf."
,,Ty jsi v práci?"
,,Jo, poučuju Madame Brunerie."
,,Ty máš zrovna hodinu?"
,,Jo, řek jsem jí, že pro ni bude dobře, když si poslechne trochu pravý anglický telefonní konverzace. Ale jde sem šéf. Čao."
Zavěsil - a já dumal, čemu se ta jeho žákyně asi přiučila. Možná tomu interesantnímu obratu ,,postit pejzy", který zní, jako kdyby Jake přestoupil na židovskou víru, ačkoli tím jen myslel, že vyvěsil na web svojí poezii.
Je to možné, že ho ani přes tohle všechno ještě nevyhodili?

Ale měl pravdu. Moje webové stránky nebyly online. A když jsem zavolal jejich autorce, hned mi vysvětlila proč. Bylo to velice, velice prosté - nevěděla, jak se to dělá.
,,Ale vy jste návrhářka webových stránek," připomněl jsem jí co nejklidnější verzí své francouzštiny.
,,Ano, jsem. Jenže to neznamená, že ty stránky taky umím zapojit online."
,,To je, jako kdyby mi mašinfíra tvrdil, že umí řídit lokomotivu, jenom ji neumí zastavit."
,,Ne, to není stejné," bránila se.
,,No dobře, tak kdo to zařídí, aby byly online?"
,,Nevím."
,,Ale já potřebuju, aby byly funkční, až budu pořádat oficiální zahájení provozu."
,,No tak to byste si asi měl někoho co nejrychleji najít."
Její logika byla tak okouzlující a její lhostejnost tak bezchybná, že jsem se musel jako poctu její virtuozitě několikrát praštit mobilem do hlavy.

(str. 162)
Počet komentářů: 1

Lady Fuckingham

26. srpna 2011 v 17:24 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor (je mu pouze přisuzována): Oscar Wilde
Rok: 1992
Překlad: Voloďa Miljuchin
Ilustrace: Rudolf Svoboda
Počet stran: 123
Moje hodnocení: 8/10
Ukázka: Už ani nevím, jak se stalo, že mě vzal za ruku. Lady St. Jeromová s Alicí šly před námi a bylo zřejmo, že kráčejí úplně bez cíle, jen aby dopřály Jeho lordstvu dostatek času a příležitosti k nejrozmanitějším projevům dvoření. A Jeho lordstvo nemarnilo čas. Ani nevím, jak se to stalo, netrvalo to ale dlouho, a já jsem mu dala slovo a slíbila jsem, že se za něj provdám. Za necelý měsíc jsme se vzali a byli jsme svoji.
Nebudu popisovat svatební obřad, nebylo to nic zajímavého. Ale co jsem zažila o svatební noci, to tedy stojí za vyprávění. Můj choť byl sice třicátník, ale při zevrubnějším pohledu vypadal na dobrých padesát. Stálými a soustavnými radovánkami všeho druhu i způsobu promrhal svou mladistvou sílu a teď už mu nezbývalo, než aby se uchyloval k nechutným výstřednostem, které jediné mu mohly poskytnout žádoucí slast.
Před sňatkem jsem mu nedovolila ani sebemenší důvěrnost, třebaže byl neodbytný dotěra, protože jsem věděla, že kdyby mě dostal, klidně by mne poslal k vodě.

(str. 83)
Počet komentářů: 8

Jak číst rychleji a lépe

21. srpna 2011 v 15:17 | Angel Darkwood |  Co právě čtu
Autor: Wolfgang Zielke
Moje hodnocení: 9/10
Počet stran: 167
Ukázka:
Závěry sedmé kapitoly
  • Způsoby, jak zpracovat specifickou tematiku, jsou určeny především vhodnou kombinací různých čtenářských dovedností, popř. dobrých návyků.
  • Neexistují závazná pravidla pro to, na kterém místě textu mají být vysloveny hlavní myšlenky a na kterém místě nejdůležitější podrobnosti.
  • V hlavních myšlenkách, resp. důležitých bodech se lze rychle orientovat za předpokladu, že se ovládne technika letmého čtení. Kladou-li se přitom určité otázky, najde se i místo, na němž je odpověď.
  • Konečným efektem účelně uplatňované techniky dvojího čtení je úspora času. To platí zejména při čtení novin a odborných časopisů.
  • Analýza textu doplňěná strukturálním schématem pomáhá nejen tomu, abychom rozpoznali hlavní myšlenky, popř. abychom správně seřadili podle významu a souvislosti autorovy výroky, nýbrž i tomu, abychom si vše lépe zapamatovali.
(str. 123)

Počet komentářů: 4

Imperative Reaction - Surface

12. srpna 2011 v 19:23 |  Videa
... =)

Počet komentářů: 1

Další články

Kam dál